Higgsův boson nebo „božská částice“?

Řím. Ohlášení objevu Higgsova bosonu, tzv. „božské částice“, objasňujícího jak elementární částice získávají hmotnost, vyvolalo novou vlnu debat o vztahu mezi vědou a vírou, o původu věcí a tedy otázku po Bohu. Oslovili jsme proto švýcarského nositele Nobelovy ceny, Wernera Arbera, předsedu Papežské akademie věd:

„Tento boson nemůžeme označovat za „božskou částici“, protože z vědeckého hlediska nemůže nijak dokázat existenci nebo neexistenci Boha. Na druhou stranu z náboženského hlediska lze spatřovat Boží ruku za každou existující částicí. Takže všechno – včetně atomů – je z náboženského hlediska Božskou částicí. Na druhé straně považuji za velmi důležité, že práce na toto téma je mezinárodní. Zejména jde-li o experimenty s velmi složitou látkou je důležité, aby se na nich pracovalo v různých laboratořích. Jedině tak lze dojít k uspokojivým výsledkům.“

Máte tedy nějaký význam z hlediska víry? Odpovídá teoretický fyzik z vatikánské observatoře, o. Gabriele Gionti SJ:

„Má-li člověk víru a věří-li v dobrotivého Boha, který stvořil vesmír, je jeho víra dále potvrzována v nacházením symetrie, která existuje v přírodě, a která dokazuje, že příroda má racionální strukturu. Podobně je tomu s tímto Higgsovým bosonem, který dává hmotnost elementárním částicím. Chceme-li, pak tato symetrie je nepřímým důkazem, že dobrotivý Bůh, který stvořil vesmír, existuje. Není to ovšem samozřejmě vědecký důkaz, je to jen další potvrzení předpokladu víry, ve kterém ten, kdo věří, nachází potvrzení své víry, ačkoli nejde o vědecký důkaz.“

- říká o. Gabriele Gionti, SJ, teoretický fyzik vatikánské observatoře.